Dějiště: Praha 8 - úřad, osobní doklady
Velitelský čas setkání se synem: 13:00
S sebou: OP, starý pas
5 zmeškaných hovorů, šestý mi zvoní 12:50:
Tom: "Mami!!!, máš mojí občanku?"
já: Ano mám synu, protože bys ji byl býval stejně zapomněl...
Tom: jo zapomněl, vracel jsem se pro ní, ale do teďka jsem ji hledal...
já: mno, to už je teď jedno, utíkej na tramvaj, já zatím vyzvednu pořadový papírky a sejdeme se na úřadě
vyzvedávám dva papírky s číslem, fronta ubývá rychle, vyzvedávám další dva papírky, ale Tom přichází minutu před tím, než naskočí naše čísla... paráda
paní úřednice je mladá slečna, jak na ni působím netuším, není ani milá ani nepříjemná
vysvětluji situaci: mám pas, ale mám pocit, že není biometrický, chtěla bych tedy jeden nový pas pro sebe a jeden pas pro syna
slečna: proč chcete jiný pas? tenhle je platný a v pořádku...
já: když se rozhodnu prchat z ČR, chci mít neomezené možnosti vč. Ameriky, chci aby můj pas měl i mé otisky prstů
slečna: zdá se mi to zbytečné, ale vyhovět Vám samozřejmě mohu, dejte mi tedy prosím 700 Kč
já: aha, to se platí předem a já myslela, že až při vyzvednutí (...chvíle paniky, že tam budu muset jít znovu, pak chvíle přemýšlení, beru si od Toma zpět peníze, které jsem mu dala na zakoupení uzeného domácího masa a s pomocí posledních drobných dávám sumu dohromady)
- slečna si bere můj starý pas, kontroluje ho a povídá: Váš pas je ale biometrický i s otisky, podívejte se na kontrolní obrazovku, opravdu nevidím důvod, proč ho měnit (má pravdu, ta dvě stará razítka z Tuniska by mi snad neměla způsobit problémy a 600 Kč mít nebo nemít, je rozdíl 1.200,-), souhlasím tedy se stávající verzí pasu, beru si ho zpět a inkasuji od slečny svých 600 Kč, hurá, bude na maso a nemusím k bankomatu...
-přecházíme k vystavení synova pasu:
slečna: měl Váš syn už někdy pas?
já: ne, nebo o tom nevím
slečna: v tom případě potřebuji rodný list
já: rodný list? má s sebou občanku
slečna: pokud ještě neměl pas, musím vidět rodný list
já: pošlu Vám ho odpoledne emailem
slečna: to už tu nebudu
já prosebně: slečno, mohla byste prosím přistoupit na nějaké řešení, abychom dnes odešli s úspěchem?
slečna: mno... dejte mi tedy tu synovu občanku, rodný list dodáte při vyzvednutí
já: jásám, děkuji
slečna: hm, hm, ale Váš syn už někdy pas měl
já: tvářím se velmi udiveně, protože si to opravdu nevybavuji...
slečna: takže rodný list nebudu potřebovat
já: hurá :-)
slečna: ale budu potřebovat ten starý pas
- a v tu chvíli už se cítím vážně všelijak...
- slečna naštěstí včas přichází s řešením a podává mi formulář k nahlášení ztráty pasu
já: odfukuji
slečna: pokuta za ztrátu dokladu je Kč 100,-
-ochotně jí část původní sumy zase podávám
anabáze je u konce, držím vlastní platný pas a cedulku, že synovi pas do tří týdnů vyhotoví...
převlékám se do suchého trička, Tomovi dávám batoh s nákupem, beru si jeho lehoučký batůžek a odjíždím na domluvenou schůzku...
Velitelský čas setkání se synem: 13:00
S sebou: OP, starý pas
5 zmeškaných hovorů, šestý mi zvoní 12:50:
Tom: "Mami!!!, máš mojí občanku?"
já: Ano mám synu, protože bys ji byl býval stejně zapomněl...
Tom: jo zapomněl, vracel jsem se pro ní, ale do teďka jsem ji hledal...
já: mno, to už je teď jedno, utíkej na tramvaj, já zatím vyzvednu pořadový papírky a sejdeme se na úřadě
vyzvedávám dva papírky s číslem, fronta ubývá rychle, vyzvedávám další dva papírky, ale Tom přichází minutu před tím, než naskočí naše čísla... paráda
paní úřednice je mladá slečna, jak na ni působím netuším, není ani milá ani nepříjemná
vysvětluji situaci: mám pas, ale mám pocit, že není biometrický, chtěla bych tedy jeden nový pas pro sebe a jeden pas pro syna
slečna: proč chcete jiný pas? tenhle je platný a v pořádku...
já: když se rozhodnu prchat z ČR, chci mít neomezené možnosti vč. Ameriky, chci aby můj pas měl i mé otisky prstů
slečna: zdá se mi to zbytečné, ale vyhovět Vám samozřejmě mohu, dejte mi tedy prosím 700 Kč
já: aha, to se platí předem a já myslela, že až při vyzvednutí (...chvíle paniky, že tam budu muset jít znovu, pak chvíle přemýšlení, beru si od Toma zpět peníze, které jsem mu dala na zakoupení uzeného domácího masa a s pomocí posledních drobných dávám sumu dohromady)
- slečna si bere můj starý pas, kontroluje ho a povídá: Váš pas je ale biometrický i s otisky, podívejte se na kontrolní obrazovku, opravdu nevidím důvod, proč ho měnit (má pravdu, ta dvě stará razítka z Tuniska by mi snad neměla způsobit problémy a 600 Kč mít nebo nemít, je rozdíl 1.200,-), souhlasím tedy se stávající verzí pasu, beru si ho zpět a inkasuji od slečny svých 600 Kč, hurá, bude na maso a nemusím k bankomatu...
-přecházíme k vystavení synova pasu:
slečna: měl Váš syn už někdy pas?
já: ne, nebo o tom nevím
slečna: v tom případě potřebuji rodný list
já: rodný list? má s sebou občanku
slečna: pokud ještě neměl pas, musím vidět rodný list
já: pošlu Vám ho odpoledne emailem
slečna: to už tu nebudu
já prosebně: slečno, mohla byste prosím přistoupit na nějaké řešení, abychom dnes odešli s úspěchem?
slečna: mno... dejte mi tedy tu synovu občanku, rodný list dodáte při vyzvednutí
já: jásám, děkuji
slečna: hm, hm, ale Váš syn už někdy pas měl
já: tvářím se velmi udiveně, protože si to opravdu nevybavuji...
slečna: takže rodný list nebudu potřebovat
já: hurá :-)
slečna: ale budu potřebovat ten starý pas
- a v tu chvíli už se cítím vážně všelijak...
- slečna naštěstí včas přichází s řešením a podává mi formulář k nahlášení ztráty pasu
já: odfukuji
slečna: pokuta za ztrátu dokladu je Kč 100,-
-ochotně jí část původní sumy zase podávám
anabáze je u konce, držím vlastní platný pas a cedulku, že synovi pas do tří týdnů vyhotoví...
převlékám se do suchého trička, Tomovi dávám batoh s nákupem, beru si jeho lehoučký batůžek a odjíždím na domluvenou schůzku...
Žádné komentáře:
Okomentovat